Mimo záznam, neboli off-the-record jsou zpravidla informace vyřčené zpovídaným v rámci rozhovoru, které se novinář získá, ale které nepatří do výsledného rozhovoru. A v zásadě ani do žádného jiného výstupu. Celé to má ale jeden háček. Novinář s tím musí souhlasit. Pokud na to jasně kývl, tak je věc novinářské etiky, že toto nepoužije. Tedy, nepoužije přímo. Řada off-the-record informací totiž může vést k dalšímu zkoumání, hledání a zjišťování.
Obecně platí, že pokud si zpovídaný/tázaný vyžádá off-the-record (mimo záznam) tak je vhodné se dohodnout, velmi jasně, co to znamená. A také to, zda daný novinář je vůbec ochoten (a schopen) něco takového přijmout. Ve skutečné žurnalistice, té opravdu profesionální, totiž velmi často platí, že novinář žádné “mimo záznam” přijmout nemůže.
Je dost jasné proč tomu tak je. Jakákoliv “mimo záznam” získaná informace znamená, že novinář něco ví, co “nemůže” použít. Nebo to musí použít tak, aby neporušil příslib. Což vytváří poměrně zásadní konflikt. Na druhou stranu, jak už bylo naznačeno výše, řada věcí získaných mimo záznam může být cestou k tomu, jak pokračovat v zkoumání, hledání a zjišťování. U čehož je dobré si dát velmi pozor na vrtěti psem.
Poslední co je dobré si uvědomit je to, že mimo záznam neznamená, že je to něco co jste novináři řekli, když si rozhovor nenahrával. Novinář, a to je velmi dobré vědět, může použít cokoliv co mu bylo řečeno. V jakékoliv podobě, před zahájením rozhovoru, v jeho průběhu, po rozhovoru. Mimo záznam prostě opravdu musí být oboustranně odsouhlasené. A o tom to je.
Co byste ještě měli vědět k rozhovorům
