Všechno co jste se báli zeptat o Public Relations

PR

Lhát se nemá, ale jak je tohle možné dodržet, když děláte PR? #061

Pokud se podíváte na aktuální vývoj v USA, nebo na poslední roky vývoje na pražském Hradě, tak zjistíte, že lži jsou vydávány za alternativní fakta a tiskoví mluvčí popřeli vše, co tato profese je a být má. Ukazují to, že jim nedělá nejmenší problém lhát, stejně jako krýt lži toho, pro koho mluví.

Lhaní k Public Relations samozřejmě patří. Jako ke každé komunikaci, kde občas narazíte na zásadní problém, že není možné říci pravdu. Což je ta milosrdnější část lži, částečně přijatelná, pokud z toho v PR dokážete vybruslit letitým “no comment“, nebo se prostě dokážete odpovědím vyhnout. Protože ono i mlčení je zásadní nástroj PR.

Ta nepřijatelná varianta je, kdy coby PR agentura či tiskový mluvčí vědomě šíříte lži. Ať už proto, že vám to bylo zadáno, nebo, což je ještě horší, jste je vymysleli jako kampaň pro klienta. V obou případech je to nepřijatelné a můžete si být jist, že dříve či později se vše provalí. Ztratíte tím na hodně dlouhou dobu důvěru novinářů (těm jste lhali v první řadě) a poté i zákazníků, obchodních partnerů, veřejnost. Prostě lidí.

Lhát se prostě nemá. Tečka.