Boilerplate? Každá tisková zpráva i sdělení musí obsahovat určení původce #081

O boilerplate je řeč už v Co všechno by měla obsahovat tisková zpráva? Jak psát tiskovou zprávu? jako o jedné z části tiskové zprávy. Zpravidla té poslední, když se nepočítá kontakt uvedený opravdu na konci. Boilerplate (informace o společnosti, o tom kdo je předmětem tiskové zprávy) jsou zásadní a rozhodně v tiskové zprávě nesmí chybět. Je podstatně lepší použít tuto formu, než dávat kontakt na společnost někde do hlavičky či patičky.

Každá tisková zpráva, tiskové sdělení musí mít boilerplate. Musí ho mít i ostatní formy, vždy totiž musí být zřejmé pro jaký subjekt je tisková zpráva/informace vydána. Jedno jestli pro jeden či více, ale pokud jich je více, tak v boilerplate musí být vydávající subjekt na první místě.

Některé agentury se snaží vynecháním uvedení klienta pro kterého tiskovou zprávu vydávají občas dokonce vyvolat dojem, že vydavatelem je někdo jiný, v tiskové zpráva také citovaný. Je to zásadně nevhodná a neprofesionální.

Jak už bylo ve výše uvedeném tipu naznačeno, boilerplate není román, má být krátký, výstižný, obsahovat aktuální informace. Není to encyklopedické heslo o tom jaké všechny věci jsou zapojené do holdingu. Ani to není reklama. Je to zásadní informační zdroj pro novináře. A rozhodně se vyplatí, pokud vedle faktických užitečných informací bude obsahovat i odkaz na web společnosti – pokud není přítomen v kontaktech (ty následující zpravidla právě po boilerplate).

PS: Ne, nestačí to uvést v e-mailu. Tisková zpráva existuje bez doprovodného e-mailu, Právě proto je nutné se tohoto pravidla držet