Tiskový mluvčí (v angličtině spokesperson) je někdo, kdo za někoho mluví. Osoba, která by měla mít odpovídající znalosti z oblasti novinařiny, komunikace, public relations (kam hlavně patří zařazením tak jako tak) a je zpravidla zodpovědná za komunikaci mezi novináři (a částečně i veřejnosti) a tím, za koho mluví. Je nesmírně důležité vědět, že tiskový mluvčí není tím kdo má názor nebo sděluje vlastní názor či stanovisko, vždy je pouze tím, kdo tlumočí a věrně překládá to, co říká (chce říkat) ten, za koho mluví. Ať je to instituce, firma, celebrita či veřejně činná osoba.
Obnáší to i to, že tiskový mluvčí může mít ve skutečnosti zcela vlastní názor, který může být radikálně odlišný od toho, který předkládá ve své roli. Je ale zásadně nepřijatelné, aby tiskový mluvčí aktivně vstupoval do komunikace se svými názory a jakkoliv je prezentoval či předkládal. Není nepřehnané říci, že tiskový mluvčí přestává být sám sebou, musí dokázat zcela potlačit vlastní „já“, protože jeho osobnost nemá v institutu tiskového mluvčího místo.
Pokud chcete vidět jeden z nejkřiklavějších příkladů, kdy tiskový mluvčí přerůstá toho za koho mluví a výrazně zasahuje neprofesionálně do sdělovaných témat i informací, tak je možné se podívat na Jiřího Ovčáčka. Pokud se začtete do dobrého textu Tiskový mluvčí – objektivní či subjektivní činitel, tak velmi rychle zjistíte, že právě Ovčáček je tím modelovým příkladem toho, jak tiskový mluvčí v žádném případě nevypadá. Byť z určitého úhlu působí jako věrná kopie svého zaměstnavatele, tedy pomstychtivého staříka, který nerespektuje nic a zneužívá všeho, co zneužít jde.
Ale i tady by mělo platit to, co je pro skutečné dobré tiskové mluvčí charakteristické. Pokud ten/ti jež zastupují není možné zastupovat se ctí a profesionálně, tak tiskový mluvčí je ten, kdo dává výpověď.