Začněme oklikou. Je zpravodajství objektivní a důvěryhodné? Mělo by, rozhodně by mělo, ale i ke zpravodajství musíte přistupovat se zdravou mírou nedůvěry. Pokud jde o zpravodajství subjektu co dodržuje žurnalistické zásady, etiku a řadu dalších věcí, tak tady problém většinou nebude. Jenže, tisková zpráva sice má v názvu ono slova „zpráva“, ale se zpravodajstvím nemá nic společného.
Tisková zpráva je jednostranné sdělení toho, kdo jí vydal. Neplatí pro ni žurnalistika a každý novinář se už v základních kurzech naučí, že je to sice zdroj informací, ale ty je vždy potřeba ověřovat a nelze je automaticky považovat za důvěryhodné a pravdivé. Také ví, že pokud něco cituje z tiskové zprávy, tak to musí uvést. Nevydávat to za výsledek vlastní práce. Ochranný mechanismus, kterým novinář jasně uvádí, kde informace, čísla či údaje získal. A kdo je za ně zodpovědný, jak nim přistupovat.
Informacím z tiskové zprávy nelze automaticky věřit a brát je jako platné. Tiskové zprávy jsou nástroj Public Relations, běžně manipulují, vynechávají podstatné, když si už zcela nevymýšlejí, tak poskytují jenom takové informace, které jejich tvůrce poskytnout chtěl.
Neznamená to, že je to přijatelné a normální. Tisková zpráva by vždy měla obsahovat fakta, která je možné kdykoliv ověřit. Pokud někdo opakovaně zneužívá tiskové zprávy pro výmysly, obrátí se to proti němu. Přestane být důvěryhodným a novináři mu přestanou věřit. A to jak firmě či osobě tiskovou zprávu vydávající, tak agentuře, takovéto věci šířící.
TIP: Školení Online Public Relations najdete v Dobrém webu. Během jednoho dne se naučíte to, co by vám samotným zabralo pár týdnů. Autor #PRTIPů má ale více školení týkajících se sociálních sítích, public relations, komunikace, tvorby webů, blogování, bezpečnosti a internetového marketingu. Přehled najdete na www.bradbury.cz
