Před mnoha lety, jsem se přesně to co je v titulku dozvěděl od jednoho PR manažera z jedné poměrně velké firmy. Bylo to velmi úsměvné, ale zároveň tak trochu k pláči. Ale myslel to smrtelně vážně a zjevně si myslel, že tím nějak může novináře trestat.
Trochu to souvisí s Je tisková zpráva objektivní a důvěryhodná? Jak zacházet s informacemi z tiskových zpráv? a případně i Posíláme tiskové zprávy a nemáme z nich výstupy! Jak je to možné a co s tím?
Věci se totiž mají tak, že tisková zpráva je vždy něčí jednostranné vyjádření a pro novináře to sice může být materiál pro (první) základní orientaci, případně pro opatření citací či čísel, ale s novinářskou prací, skutečně novinářskou prací, má tisková zpráva velmi málo společného.
Až tak málo, že pokud narazíte na novináře, který přebírá kompletní texty z tiskových zpráv a poté je vydává za vlastní či redakční práci, tak už to není novinář.
Tisková zpráva je i hromadné sdělení, něco kde novinář s jistotou ví, že to dostal nejen on, ale desítky či stovky dalších lidí a subjektů. A nemá tak ani důvod, aby se tím nějak extra zabýval.
Ve skutečnosti je výhružka z titulku svým způsobem výhra. Budete mít jistotu, že vás (jako novináře) přestanou tak trochu obtěžovat posíláním balastu. Časem jim ale nejspíš dojde, že jsou to oni kdo potřebují novináře, na že novinář potřebuje PR lidi a PR agentury.